V průběhu let jste fotografie sdíleli mnoha způsoby: poslali jste je ve zprávě, vložili do alba, dali někomu odkaz. Většina z těchto sdílení už dávno splnila svůj účel, ale stále může existovat. Třeba odkaz na fotografie z oslavy bývalé kolegyně nebo album z dětského tábora, ke kterému mají přístup lidé, které už neznáte. Občas se vyplatí udělat pořádek a zkontrolovat, co je a co není stále dostupné.
Projděte, co sdílíte
Začněte v programu, ve kterém fotografie spravujete. Většina programů má přehled sdílených alb a odkazů. Projděte je jedno po druhém a u každého se zeptejte: potřebuje to ještě někdo vidět? Pokud ne, ukončete sdílení. Album se tím nesmaže, jen ho ostatní přestanou vidět. Uvidíte tak, kolik jich bylo, a možná se i usmějete nad zapomenutými jmény.
Zvláštní pozornost věnujte albům s dětmi. Snímky, které byly milé před lety, mohou být dnes dítěti nepříjemné. Zamyslete se, zda by si dítě dnes přálo, aby je někdo viděl. Pokud jsou děti dost velké, zeptejte se jich samotných. Jejich názor je důležitý, a když vidí, že je berete vážně, získáte jejich důvěru. Nebojte se z alba odstranit i pěkné fotografie, pokud si to někdo přeje.
U snímků, které jsou u jiných lidí, nemáte kontrolu. Můžete však slušně požádat, aby je smazali, pokud se to týká někoho, kdo si to přeje. Nikdy na to netlačte a berte jejich odpověď s pochopením. Do budoucna raději posílejte méně, jen to nejlepší, a jen těm, kteří to opravdu chtějí. Krátký klidný rozhovor s rodinou o tom, co sdílet a co ne, ušetří mnoho nedorozumění.
Nezapomeňte ani na zprávy a e-maily, kde jste fotografie mohli poslat jako přílohu. Ty se hůř kontrolují, proto je lepší posílat obrázky s rozmyslem a pomocí sdíleného alba, které můžete později zavřít.
Udělejte z toho roční zvyk. Například po prázdninách nebo před Vánoci si udělejte hodinku a projděte sdílená alba. Zjistíte, co je stále platné, a co může jít pryč. A hlavně si uvědomte, že pořádek ve sdílení je projevem úcty k lidem na fotografiích. Kdo o své snímky dbá, snáze o nich mluví a lidé mu víc důvěřují.
